Kde nás najdete AEM - Praha, Česká republika - Ortenovo náměstí 15a, 170 00 Praha 7

Asociace
energetických
manažerů

Trh s plynem: úvod do liberalizované energetiky

 

 

Objednání publikace online

Cena publikace činí 165 Kč včetně DPH

Obsah publikace (ke stažení v pdf)

1. Zemní plyn jako komodita a její specifické vlastnosti
1.1. Původ a klasifikace zemního plynu
1.2. Fyzikálně-chemické spalovací vlastnosti zemního plynu
1.2.1. Chemické složení
1.2.2. Spalování zemního plynu
1.3. Charakteristika plynárenství
1.3.1. Pozice plynárenství v České republice
1.3.2. Dodávky zemního plynu
1.4. Plynárenská soustava a její vývoj v ČR
1.4.1. Hlavní milníky historie plynárenství na území ČR
1.4.2. Plynárenská soustava
1.4.3. Rozvojové projekty v ČR
2. Dosavadní vývoj liberalizace trhu se zemním plynem
2.1. Vývoj tuzemského plynárenství v letech 1970 až 1995 a počátky snad o jeho liberalizaci
2.2. První zkušenosti z liberalizace ve Velké Británii
2.3. Liberalizace a integrace evropské energetiky a plynárenství
3. Vnitřní trh s plynem podle energetické legislativy EU
3.1. Základní rámec trhu s plynem v EU podle lisabonské smlouvy
3.2. Třetí liberalizační balíček a plynárenství
3.3. Energeticko-klimatický balíček a plynárenství
3.4. Bezpečnost dodávek plynu
4. Plynárenství a jeho právní rámec v České republice
4.1. Energetický zákon a jeho prováděcí právní předpisy
4.2. Zákon o podporovaných zdrojích energie – využití bioplynu a biometanu
4.3. Zákon o hospodaření energií a úspory plynu
4.3.1. Přístup ČR k Energetické chartě
4.3.2. Vstup ČR do OECD a IEA
4.4. Česká republika a politika EU k úsporám energie
5. Účastníci trhu s plynem a jejich role
5.1. Role při fyzické dodávce plynu
5.2. Role při obchodních vztazích v dodávce plynu
5.3. Modle rolí a vazeb trhu s plynem
6. Organizace obchodu s plynem
6.1. Velkoobchod obecně
6.2. Maloobchod obecně
6.3. Podmínky přístupu na trh
6.4. Dlouhodobé, krátkodobé trhy a vyrovnávací trhy
6.4.1. Dlouhodobé trhy
6.4.2. Krátkodobé a vyrovnávací trhy
6.5. Dlouhý, krátký, bystrozraký
7. Obchodování s plynem na organizovaných trzích a dvoustranné obchody
7.1. Bilaterální obchodování
7.2. Obchodování prostřednictvím brokerských platforem
7.3. Obchodování na burze
7.3.1. Spotové trhy
7.3.2. Termínované trhy
7.3.3. Vypořádání burzovních obchodů
7.3.4. Proces vstupu na burzu a obchodování na burze
7.3.5. Evropské burzy
7.3.6. Burzovní platformy v ČR
7.4. Rozdíl mezi bilaterálním a burzovním obchodováním
7.5. Situace na trhu s plynem v ČR z pohledu obchodníka
8. Přeprava plynu
8.1. Tranzit plynu
8.2. Určení přepravních kapacit
8.3. Přidělování přepravních kapacit
8.3.1. Mechanismus anglické aukce
8.3.2. Procedury pro řešení při nedostatku kapacity
8.4. Uzavírání smluv
8.5. Nominace a matching (sesouhlasení) tranzitních a přepravních kapacit
8.6. Přiřazení odchylek a platby za tranzitní přepravu
8.7. Transparentnost procesu přeshraničního obchodování
8.8. Cílový model trhu s plynem
8.9. Řešení mimořádných situací
8.10. Činnosti při předcházení stavu nouze a ve stavech nouze
8.10.1. Činnosti dispečinku N4G předcházení stavu nouze a při stavu nouze vyhlášeném na celé plynárenské soustavě
8.10.2. Osoby oprávněné k vyhlášení stavu nouze na celé plynárenské soustavě České republiky a definice stavu nouze
8.10.3. Centrální krizový štáb plynárenské soustavy České republiky
8.10.4. Statut a zodpovědnost centrálního krizového štábu plynárenské soustavy České republiky
8.10.5. Zásady fungování CKŠ
8.10.6. Svolání CKŠ
8.10.7. Úkoly centrálního krizového štábu plynárenské soustavy ČR
9. Mezinárodní koordinace řízení soustav, plánování rozvoje a provozu a dispečerské řízení
9.1. Vývoj propojování a koordinace evropských plynárenských soustav
9.1.1. Situace v ČR
9.2. Struktura a principy koordinace řízení propojených plynárenských soustav
9.3. Dlouhodobé analýzy rozvoje a plánování přenosových plynárenských soustav
9.3.1. Desetileté plány rozvoje plynárenských soustav
9.3.2. Spolupráce zemí V4+
9.4. Dlouhodobé analýzy rozvoje a plánování distribučních plynárenských sítí
9.4.1. 1.etapa: technické koncepty zpracovávané od 2. Poloviny 80. Let 20. Století s přesahem do roku 1995
9.4.2. 2.etapa: a) 1993-2003 – „boom“ nové plynofikace
9.4.3. 2.etapa: b) 1999-2005 – výrazný úbytek existujících odběrných míst kategorie velkoodběratel (blokové, okrskové kotelny, výtopny) přechodem ze zásobování plynem na CZT
9.4.4. 3.etapa: 2004/2005 – současnost
9.5. Fyzické vyrovnávání přepravní soustavy
10. Skladování plynu
10.1. Role zásobníků plynu v plynárenské soustavě a jejich význam pro obchodníky a konečné odběratele
10.1.1. Vyrovnávání sezónních rozdílů ve spotřebě plynu
10.1.2. Optimalizace plynárenských soustav
10.1.3. Fyzické vyrovnávání plynárenské soustavy
10.1.4. Krátkodobá optimalizace dodávek a obchodování s plynem
10.1.5. Bezpečnost dodávek plynu
10.2. Typy zásobníků, jejich charakteristiky a skladovací kapacity v ČR a v sousedních zemích
10.2.1. Porézní zásobníky plynu
10.2.2. Kaverny
10.2.3. Zásobníky LNG a CNG
10.2.4. Kapacita a těžební nebo vtláčení výkon
10.3. Trh a obchodování se skladovacími kapacitami v rámci středoevropského regionu, zvláštnosti regulatorního rámce a vztah k bezpečnosti dodávek
10.3.1. Trh se skladovací kapacitou
10.3.2. Obchodování se skladovací kapacitou
10.3.3. Zvláštnosti regulatorního rámce
10.4. Rezervace skladovacích kapacit, nominace a dispečerské řízení, platby
10.4.1. Rezervaci skladovacích kapacit
10.4.2. Nominace a dispečerské řízení
10.4.3. Platby
11. Zúčtování odchylek
11.1. Vznik a příčiny odchylek
11.2. Postup registrace nominací
11.3. Vytváření bilančních skupin
11.4. Sběr dat z měření a použití metodiky TDD
11.5. Agregace dat pro vyhodnocení odchylek
11.6. Clearing OPM
11.7. Vyhodnocení odchylek
11.8. Ocenění a zúčtování odchylek
11.9. Požadavky na systém zúčtování, predikce spotřeby (obchodních odchylek) a IT podpora
11.9.1. Požadavky na systém zúčtování z pohledu obchodníka s plynem
11.9.2. Obchodní modely a IT podpora
11.9.3. Platforma Lancelot
12. Přepravní a distribuční služby a tarify
12.1. Postup a pravidla pro připojování, účast na nákladech připojení
12.1.1. Postup a pravidla pro připojení k přepravní soustavě, účast na nákladech připojení
12.1.2. Postup a pravidla pro připojení k distribuční soustavě, účast na nákladech připojení
12.2. Zajištění distribuce plynu, pravidla pro rezervace kapacit a změny
12.2.1. Zajištění distribuce plynu
12.2.2. Druhy distribučních kapacit
12.3. Přepravní a distribuční tarify
12.3.1. Přepravní tarify
12.3.2. Distribuční tarify
12.4. Ztráty v přepravní a distribuční soustavě
12.4.1. Ztráty v přepravní soustavě
12.4.2. Ztráty v distribuční soustavě
13. Stavy nouze a práva a povinnosti účastníků trhu
13.1. Definice mimořádných stavů
13.2. Vyhlášení mimořádných stavů, základní práva a povinnosti jednotlivých subjektů
13.3. Nástroje pro řešení stavu nouze a předcházení stavu nouze
13.4. Předcházení stavu nouze
13.5. Stavu nouze
13.6. Odběrové stupně
13.7. Zúčtování odchylek ve stavech nouze a předcházení stavu nouze
13.8. Bezpečnost dodávek plynu, kritéria bezpečnosti a jejich dodržování (N – 1), bezpečnostní standard, jeho role a kontrola
14. Smlouvy na trhu s plynem
14.1. Smlouvy zajišťující regulovaný přístup k přepravní soustavě
14.2. Smlouvy zajišťující regulovaný přístup k distribuční soustavě
14.2.1. Smlouva o připojení k distribuční soustavě
14.2.2. Smlouva o distribuci plynu
14.2.3. Smlouva o podmínkách provozu propojených plynárenských soustav
14.3. Smlouvy mezi dodavateli a odběrateli plynu
14.3.1. Smlouvy o dodávce plynu (základní typ)
14.3.2. Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (základní typ)
14.3.3. Dodávka poslední instance
14.3.4. Dodávka dvou dodavatelů do jednoho odběrného místa
14.3.5. Smlouva o obsluze odběrných míst pro jiného obchodníka
14.3.6. Smlouvy uzavírané za použití obchodních podmínek
14.4. Smlouvy o uskladňování plynu
14.5. Smlouvy pro obchodování na velkoobchodním trhu – Trading
14.6. Základní obsah smluv pro konečné odběratele
14.6.1. Předmět smlouvy
14.6.2. Platnost a účinnost smlouvy, délka trvání smlouvy, prolongace
14.6.3. Cena, daně a platební podmínky
14.6.4. Přehled odběrných míst
14.6.5. Všeobecné obchodní podmínky
14.6.6. Specifika hromadně obsluhovaných smluv
14.7. Změna dodavatele plynu
14.7.1. Důvody pro uskutečnění změny dodavatele plynu
14.7.2. Výběr nového dodavatele a příprava na změnu dodavatele
14.7.3. Podání výpovědi stávajícímu dodavateli
14.7.4. Proces změny dodavatele
14.7.5. Zvýšení míry ochrany zákazníka – spotřebitele
14.8. Zúčtování dodávek plynu a služeb řešení sporů a reklamací
14.8.1. Zúčtování dodávek plynu a služeb
14.8.2. Řešení sporů
14.8.3. Řešení reklamací
15. Regulace a regulované ceny
15.1. Teorie potřeby regulace
15.2. Obecné metody cenové regulace
15.2.1. Regulace míry výnosnosti (ROR – Rate of Return)
15.2.2. Metoda cenových limitů (Price Cap)
15.2.3. Metoda výnosových limitů (revenue cap)
15.3. Zahraniční regulační praxe
15.4. Metodika regulace pro přepravu a distribuci plynu pro období let 2016-2018
15.4.1. Základní rámec
15.4.2. Regulace přepravy plynu
15.4.3. Regulace distribuce plynu
15.5. REMIT – pravidla pro velkoobchodní trh a režim kontroly proti zneužití tržní pozice
15.5.1. Nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií
15.5.2. Předmět úpravy a oblast působnosti
15.5.3. Zajištění integrity trhu
15.5.4. Zajištění transparentnosti na trhu
16. Měření množství plynu
16.1. Typy měřicích zařízení a podmínky instalace
16.1.1. Schvalování typů měřidel
16.1.2. Měření zemního plynu
16.2. Průběhové měření, jeho sběr a zpracování
16.2.1. Organizace měření, sběru dat a předávání dat mezi DSO a zhotovitelem
16.2.2. Postup v průběhu práce s daty měřených zákazníků
16.2.3. Řešení významných změn u měřených vzorků
16.3. TDD, jejich konstrukce, užití, struktura
16.3.1. Co jsou typové diagramy dodávky plynu (TDD)
16.3.2. Konstrukce TDD
16.3.3. Užití TDD
16.3.4. Popis a přiřazení TDD
16.4. TDD – zpracování a agregace dat z měření
16.5. Podklady pro fakturaci a reklamace hodnot
17. Produkty a ceny na trhu koncových zákazníků
17.1. Struktura ceny zemního plynu pro zákazníky
17.2. Dodávka zemního plynu domácnostem a maloodběratelům
17.3. Průmysloví a firemní odběratelé
17.3.1. Historický vývoj produktových řešení na trhu firemních odběratelů
17.3.2. Produktové využití dle zákaznických skupin
17.4. Optimalizace nákupu zemního plynu pro pokrytí diagramu a oceňování diagramu zákazníka
17.5. Oceňování dodávky zemního plynu
17.6. Specifická řešení a moderní trendy
18. Řízení rizik na trhu s plynem
18.1. Definice rizika a rozdělení účastníků na trhu s plynem
18.2. Vymezení a popis hlavních rizik v oblasti plynárenství
18.2.1. Tržní rizika
18.2.2. Finanční rizika
18.2.3. Operační rizika
18.2.4. Regulační, politická a právní rizika
18.3. Základní principy řízení rizik
18.3.1. Strategie řízení rizik
18.3.2. Postup při aktivním řízení rizik
18.4. Aktivní řízení významných rizik v oblasti obchodování se zemním plynem
18.4.1. Komoditní cenové riziko
18.4.2. Riziko objemové flexibility
18.4.3. Měnové riziko
18.4.4. Kreditní riziko
18.5. Oceňování rizik a ziskovosti
19. Využití a struktura spotřeby plynu v ČR
19.1. Centrální zásobování teplem
19.1.1. Instalace kogenerační jednotky do stávajícího systému CZT
19.1.2. Ekonomické porovnání různých technologií
19.1.3. Cena tepla
19.2. Decentrální zásobování teplem
19.2.1. Plynové kotle
19.2.2. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
19.2.3. Plynové tepelné čerpadlo
19.2.4. Princip plynového tepelného čerpadla
19.2.5. Třígenerační systémy
19.3. Využití zemního plynu jako paliva pro dopravu – koncept a výhled rozvoje CNG v ČR a zahraničí
19.3.1. Úvod
19.3.2. Silniční vozidla na zemní plyn
19.3.3. Predikce vývoje CNG v ČR ve srovnání s Evropou a světovým rozvojem použití plynu v dopravě
19.3.4. Podmínky pro čtyři scénáře rozvoje použití ZP v dopravním sektoru ČR
19.3.5. Popis čtyř scénářů rozvoje zemního plynu v dopravě ČR
19.3.6. Statistika NGV v ČR
20. Mezinárodní trh, dlouhodobé importní kontrakty a jejich vliv na ceny plynu na organizovaných trzích
20.1. Zásoby a produkce plynu v jednotlivých teritoriích, hlavní hráči na světovém trhu s plynem a struktura dodávek do EU
20.1.1. Zásoby a produkce zemního plynu
20.1.2. Konvenční a nekonvenční zásoby a dlouhodobý výhled produkce
20.2. Přepravní trasy do EU
20.2.1. Současný stav
20.2.2. Připravované projekty
20.3. Produkce a využití LNG
20.3.1. Specifika LNG
20.3.2. Přepravní trasy LNG
20.3.3. Terminály LNG v Evropě a jejich kapacity
20.4. Základní struktura dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu
20.5. Používané typy cenových vzorců
20.5.1. Komoditní cenový vzorec
20.5.2. „smíšený“ cenový vzorec
20.5.3. „burzovní“ cenový vzorec
20.6. Korelace dlouhodobých kontraktů a cen na organizovaných trzích
21. Daně z energií
21.1. Úvod do oblasti environmentální regulace v oblasti energetiky
21.2. O daních z energií obecně
21.3. Geneze zákonné úpravy
21.4. Směrnice ES a její implementace
21.5. Základní principy zákonné úpravy zaváděných daní
21.6. Stručný obsah a řešení zákonné úpravy zaváděných daní
21.6.1. Osvobození zemního plynu od daně
21.6.2. Osvobození elektřiny od daně
21.6.3. Osvobození pevných paliv (uhlí) od daně
21.7. Nejasnosti a problémy při aplikaci zákonné úpravy daní v praxi
21.7.1. Obecně ke všem komoditám
21.7.2. K zemnímu plynu
21.7.3. K elektřině
21.7.4. K pevným palivům (uhlí)
21.8. Problém novely zákonné úpravy daní z energií
21.8.1. Změna daně z plynu
21.8.2. Změna daně z elektřiny
21.9. Výběr daní a cenové dopady
21.10. Možná budoucnost daní z energií a jejich využití
21.10.1. Novela směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. Října 2003
21.10.2. Úvahy o novelizaci pravidel pro zdanění energií v ČR
21.10.3. Možné dopady a efekty úpravy systému zdanění energií
22. Informační systémy v plynárenství
22.1. Systémy pro obchodování komoditou
22.1.1. Nominační systémy
22.1.2. EDM
22.1.3. ETRM
22.1.4. Simulační a optimalizační nástroje
22.1.5. Administrativní a analytické software
22.2. Obchodní platformy a systémy komoditních burz
22.3. Systémy operátorů virtuálních bodů
22.4. Systémy provozovatelů přepravních soustav
22.4.1. Systémy pro přidělování přepravní kapacity
22.4.2. Aplikace ENTSO-G pro transparentnost obchodování
22.5. Systémy provozovatelů distribučních soustav
22.5.1. SCADA
22.5.2. Grafický informační systém (GIS)
22.5.3. Provozní informační systém (PIS)
22.6. Systémy vzniklé z regulatorních důvodů
22.7. Systémy pro provozovatele a uživatele zásobníku
Menu