| 1. Zemní plyn jako komodita a její specifické vlastnosti |
| 1.1. Původ a klasifikace zemního plynu |
| 1.2. Fyzikálně-chemické spalovací vlastnosti zemního plynu |
| 1.2.1. Chemické složení |
| 1.2.2. Spalování zemního plynu |
| 1.3. Charakteristika plynárenství |
| 1.3.1. Pozice plynárenství v České republice |
| 1.3.2. Dodávky zemního plynu |
| 1.4. Plynárenská soustava a její vývoj v ČR |
| 1.4.1. Hlavní milníky historie plynárenství na území ČR |
| 1.4.2. Plynárenská soustava |
| 1.4.3. Rozvojové projekty v ČR |
| 2. Dosavadní vývoj liberalizace trhu se zemním plynem |
| 2.1. Vývoj tuzemského plynárenství v letech 1970 až 1995 a počátky snad o jeho liberalizaci |
| 2.2. První zkušenosti z liberalizace ve Velké Británii |
| 2.3. Liberalizace a integrace evropské energetiky a plynárenství |
| 3. Vnitřní trh s plynem podle energetické legislativy EU |
| 3.1. Základní rámec trhu s plynem v EU podle lisabonské smlouvy |
| 3.2. Třetí liberalizační balíček a plynárenství |
| 3.3. Energeticko-klimatický balíček a plynárenství |
| 3.4. Bezpečnost dodávek plynu |
| 4. Plynárenství a jeho právní rámec v České republice |
| 4.1. Energetický zákon a jeho prováděcí právní předpisy |
| 4.2. Zákon o podporovaných zdrojích energie – využití bioplynu a biometanu |
| 4.3. Zákon o hospodaření energií a úspory plynu |
| 4.3.1. Přístup ČR k Energetické chartě |
| 4.3.2. Vstup ČR do OECD a IEA |
| 4.4. Česká republika a politika EU k úsporám energie |
| 5. Účastníci trhu s plynem a jejich role |
| 5.1. Role při fyzické dodávce plynu |
| 5.2. Role při obchodních vztazích v dodávce plynu |
| 5.3. Modle rolí a vazeb trhu s plynem |
| 6. Organizace obchodu s plynem |
| 6.1. Velkoobchod obecně |
| 6.2. Maloobchod obecně |
| 6.3. Podmínky přístupu na trh |
| 6.4. Dlouhodobé, krátkodobé trhy a vyrovnávací trhy |
| 6.4.1. Dlouhodobé trhy |
| 6.4.2. Krátkodobé a vyrovnávací trhy |
| 6.5. Dlouhý, krátký, bystrozraký |
| 7. Obchodování s plynem na organizovaných trzích a dvoustranné obchody |
| 7.1. Bilaterální obchodování |
| 7.2. Obchodování prostřednictvím brokerských platforem |
| 7.3. Obchodování na burze |
| 7.3.1. Spotové trhy |
| 7.3.2. Termínované trhy |
| 7.3.3. Vypořádání burzovních obchodů |
| 7.3.4. Proces vstupu na burzu a obchodování na burze |
| 7.3.5. Evropské burzy |
| 7.3.6. Burzovní platformy v ČR |
| 7.4. Rozdíl mezi bilaterálním a burzovním obchodováním |
| 7.5. Situace na trhu s plynem v ČR z pohledu obchodníka |
| 8. Přeprava plynu |
| 8.1. Tranzit plynu |
| 8.2. Určení přepravních kapacit |
| 8.3. Přidělování přepravních kapacit |
| 8.3.1. Mechanismus anglické aukce |
| 8.3.2. Procedury pro řešení při nedostatku kapacity |
| 8.4. Uzavírání smluv |
| 8.5. Nominace a matching (sesouhlasení) tranzitních a přepravních kapacit |
| 8.6. Přiřazení odchylek a platby za tranzitní přepravu |
| 8.7. Transparentnost procesu přeshraničního obchodování |
| 8.8. Cílový model trhu s plynem |
| 8.9. Řešení mimořádných situací |
| 8.10. Činnosti při předcházení stavu nouze a ve stavech nouze |
| 8.10.1. Činnosti dispečinku N4G předcházení stavu nouze a při stavu nouze vyhlášeném na celé plynárenské soustavě |
| 8.10.2. Osoby oprávněné k vyhlášení stavu nouze na celé plynárenské soustavě České republiky a definice stavu nouze |
| 8.10.3. Centrální krizový štáb plynárenské soustavy České republiky |
| 8.10.4. Statut a zodpovědnost centrálního krizového štábu plynárenské soustavy České republiky |
| 8.10.5. Zásady fungování CKŠ |
| 8.10.6. Svolání CKŠ |
| 8.10.7. Úkoly centrálního krizového štábu plynárenské soustavy ČR |
| 9. Mezinárodní koordinace řízení soustav, plánování rozvoje a provozu a dispečerské řízení |
| 9.1. Vývoj propojování a koordinace evropských plynárenských soustav |
| 9.1.1. Situace v ČR |
| 9.2. Struktura a principy koordinace řízení propojených plynárenských soustav |
| 9.3. Dlouhodobé analýzy rozvoje a plánování přenosových plynárenských soustav |
| 9.3.1. Desetileté plány rozvoje plynárenských soustav |
| 9.3.2. Spolupráce zemí V4+ |
| 9.4. Dlouhodobé analýzy rozvoje a plánování distribučních plynárenských sítí |
| 9.4.1. 1.etapa: technické koncepty zpracovávané od 2. Poloviny 80. Let 20. Století s přesahem do roku 1995 |
| 9.4.2. 2.etapa: a) 1993-2003 – „boom“ nové plynofikace |
| 9.4.3. 2.etapa: b) 1999-2005 – výrazný úbytek existujících odběrných míst kategorie velkoodběratel (blokové, okrskové kotelny, výtopny) přechodem ze zásobování plynem na CZT |
| 9.4.4. 3.etapa: 2004/2005 – současnost |
| 9.5. Fyzické vyrovnávání přepravní soustavy |
| 10. Skladování plynu |
| 10.1. Role zásobníků plynu v plynárenské soustavě a jejich význam pro obchodníky a konečné odběratele |
| 10.1.1. Vyrovnávání sezónních rozdílů ve spotřebě plynu |
| 10.1.2. Optimalizace plynárenských soustav |
| 10.1.3. Fyzické vyrovnávání plynárenské soustavy |
| 10.1.4. Krátkodobá optimalizace dodávek a obchodování s plynem |
| 10.1.5. Bezpečnost dodávek plynu |
| 10.2. Typy zásobníků, jejich charakteristiky a skladovací kapacity v ČR a v sousedních zemích |
| 10.2.1. Porézní zásobníky plynu |
| 10.2.2. Kaverny |
| 10.2.3. Zásobníky LNG a CNG |
| 10.2.4. Kapacita a těžební nebo vtláčení výkon |
| 10.3. Trh a obchodování se skladovacími kapacitami v rámci středoevropského regionu, zvláštnosti regulatorního rámce a vztah k bezpečnosti dodávek |
| 10.3.1. Trh se skladovací kapacitou |
| 10.3.2. Obchodování se skladovací kapacitou |
| 10.3.3. Zvláštnosti regulatorního rámce |
| 10.4. Rezervace skladovacích kapacit, nominace a dispečerské řízení, platby |
| 10.4.1. Rezervaci skladovacích kapacit |
| 10.4.2. Nominace a dispečerské řízení |
| 10.4.3. Platby |
| 11. Zúčtování odchylek |
| 11.1. Vznik a příčiny odchylek |
| 11.2. Postup registrace nominací |
| 11.3. Vytváření bilančních skupin |
| 11.4. Sběr dat z měření a použití metodiky TDD |
| 11.5. Agregace dat pro vyhodnocení odchylek |
| 11.6. Clearing OPM |
| 11.7. Vyhodnocení odchylek |
| 11.8. Ocenění a zúčtování odchylek |
| 11.9. Požadavky na systém zúčtování, predikce spotřeby (obchodních odchylek) a IT podpora |
| 11.9.1. Požadavky na systém zúčtování z pohledu obchodníka s plynem |
| 11.9.2. Obchodní modely a IT podpora |
| 11.9.3. Platforma Lancelot |
| 12. Přepravní a distribuční služby a tarify |
| 12.1. Postup a pravidla pro připojování, účast na nákladech připojení |
| 12.1.1. Postup a pravidla pro připojení k přepravní soustavě, účast na nákladech připojení |
| 12.1.2. Postup a pravidla pro připojení k distribuční soustavě, účast na nákladech připojení |
| 12.2. Zajištění distribuce plynu, pravidla pro rezervace kapacit a změny |
| 12.2.1. Zajištění distribuce plynu |
| 12.2.2. Druhy distribučních kapacit |
| 12.3. Přepravní a distribuční tarify |
| 12.3.1. Přepravní tarify |
| 12.3.2. Distribuční tarify |
| 12.4. Ztráty v přepravní a distribuční soustavě |
| 12.4.1. Ztráty v přepravní soustavě |
| 12.4.2. Ztráty v distribuční soustavě |
| 13. Stavy nouze a práva a povinnosti účastníků trhu |
| 13.1. Definice mimořádných stavů |
| 13.2. Vyhlášení mimořádných stavů, základní práva a povinnosti jednotlivých subjektů |
| 13.3. Nástroje pro řešení stavu nouze a předcházení stavu nouze |
| 13.4. Předcházení stavu nouze |
| 13.5. Stavu nouze |
| 13.6. Odběrové stupně |
| 13.7. Zúčtování odchylek ve stavech nouze a předcházení stavu nouze |
| 13.8. Bezpečnost dodávek plynu, kritéria bezpečnosti a jejich dodržování (N – 1), bezpečnostní standard, jeho role a kontrola |
| 14. Smlouvy na trhu s plynem |
| 14.1. Smlouvy zajišťující regulovaný přístup k přepravní soustavě |
| 14.2. Smlouvy zajišťující regulovaný přístup k distribuční soustavě |
| 14.2.1. Smlouva o připojení k distribuční soustavě |
| 14.2.2. Smlouva o distribuci plynu |
| 14.2.3. Smlouva o podmínkách provozu propojených plynárenských soustav |
| 14.3. Smlouvy mezi dodavateli a odběrateli plynu |
| 14.3.1. Smlouvy o dodávce plynu (základní typ) |
| 14.3.2. Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (základní typ) |
| 14.3.3. Dodávka poslední instance |
| 14.3.4. Dodávka dvou dodavatelů do jednoho odběrného místa |
| 14.3.5. Smlouva o obsluze odběrných míst pro jiného obchodníka |
| 14.3.6. Smlouvy uzavírané za použití obchodních podmínek |
| 14.4. Smlouvy o uskladňování plynu |
| 14.5. Smlouvy pro obchodování na velkoobchodním trhu – Trading |
| 14.6. Základní obsah smluv pro konečné odběratele |
| 14.6.1. Předmět smlouvy |
| 14.6.2. Platnost a účinnost smlouvy, délka trvání smlouvy, prolongace |
| 14.6.3. Cena, daně a platební podmínky |
| 14.6.4. Přehled odběrných míst |
| 14.6.5. Všeobecné obchodní podmínky |
| 14.6.6. Specifika hromadně obsluhovaných smluv |
| 14.7. Změna dodavatele plynu |
| 14.7.1. Důvody pro uskutečnění změny dodavatele plynu |
| 14.7.2. Výběr nového dodavatele a příprava na změnu dodavatele |
| 14.7.3. Podání výpovědi stávajícímu dodavateli |
| 14.7.4. Proces změny dodavatele |
| 14.7.5. Zvýšení míry ochrany zákazníka – spotřebitele |
| 14.8. Zúčtování dodávek plynu a služeb řešení sporů a reklamací |
| 14.8.1. Zúčtování dodávek plynu a služeb |
| 14.8.2. Řešení sporů |
| 14.8.3. Řešení reklamací |
| 15. Regulace a regulované ceny |
| 15.1. Teorie potřeby regulace |
| 15.2. Obecné metody cenové regulace |
| 15.2.1. Regulace míry výnosnosti (ROR – Rate of Return) |
| 15.2.2. Metoda cenových limitů (Price Cap) |
| 15.2.3. Metoda výnosových limitů (revenue cap) |
| 15.3. Zahraniční regulační praxe |
| 15.4. Metodika regulace pro přepravu a distribuci plynu pro období let 2016-2018 |
| 15.4.1. Základní rámec |
| 15.4.2. Regulace přepravy plynu |
| 15.4.3. Regulace distribuce plynu |
| 15.5. REMIT – pravidla pro velkoobchodní trh a režim kontroly proti zneužití tržní pozice |
| 15.5.1. Nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií |
| 15.5.2. Předmět úpravy a oblast působnosti |
| 15.5.3. Zajištění integrity trhu |
| 15.5.4. Zajištění transparentnosti na trhu |
| 16. Měření množství plynu |
| 16.1. Typy měřicích zařízení a podmínky instalace |
| 16.1.1. Schvalování typů měřidel |
| 16.1.2. Měření zemního plynu |
| 16.2. Průběhové měření, jeho sběr a zpracování |
| 16.2.1. Organizace měření, sběru dat a předávání dat mezi DSO a zhotovitelem |
| 16.2.2. Postup v průběhu práce s daty měřených zákazníků |
| 16.2.3. Řešení významných změn u měřených vzorků |
| 16.3. TDD, jejich konstrukce, užití, struktura |
| 16.3.1. Co jsou typové diagramy dodávky plynu (TDD) |
| 16.3.2. Konstrukce TDD |
| 16.3.3. Užití TDD |
| 16.3.4. Popis a přiřazení TDD |
| 16.4. TDD – zpracování a agregace dat z měření |
| 16.5. Podklady pro fakturaci a reklamace hodnot |
| 17. Produkty a ceny na trhu koncových zákazníků |
| 17.1. Struktura ceny zemního plynu pro zákazníky |
| 17.2. Dodávka zemního plynu domácnostem a maloodběratelům |
| 17.3. Průmysloví a firemní odběratelé |
| 17.3.1. Historický vývoj produktových řešení na trhu firemních odběratelů |
| 17.3.2. Produktové využití dle zákaznických skupin |
| 17.4. Optimalizace nákupu zemního plynu pro pokrytí diagramu a oceňování diagramu zákazníka |
| 17.5. Oceňování dodávky zemního plynu |
| 17.6. Specifická řešení a moderní trendy |
| 18. Řízení rizik na trhu s plynem |
| 18.1. Definice rizika a rozdělení účastníků na trhu s plynem |
| 18.2. Vymezení a popis hlavních rizik v oblasti plynárenství |
| 18.2.1. Tržní rizika |
| 18.2.2. Finanční rizika |
| 18.2.3. Operační rizika |
| 18.2.4. Regulační, politická a právní rizika |
| 18.3. Základní principy řízení rizik |
| 18.3.1. Strategie řízení rizik |
| 18.3.2. Postup při aktivním řízení rizik |
| 18.4. Aktivní řízení významných rizik v oblasti obchodování se zemním plynem |
| 18.4.1. Komoditní cenové riziko |
| 18.4.2. Riziko objemové flexibility |
| 18.4.3. Měnové riziko |
| 18.4.4. Kreditní riziko |
| 18.5. Oceňování rizik a ziskovosti |
| 19. Využití a struktura spotřeby plynu v ČR |
| 19.1. Centrální zásobování teplem |
| 19.1.1. Instalace kogenerační jednotky do stávajícího systému CZT |
| 19.1.2. Ekonomické porovnání různých technologií |
| 19.1.3. Cena tepla |
| 19.2. Decentrální zásobování teplem |
| 19.2.1. Plynové kotle |
| 19.2.2. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla |
| 19.2.3. Plynové tepelné čerpadlo |
| 19.2.4. Princip plynového tepelného čerpadla |
| 19.2.5. Třígenerační systémy |
| 19.3. Využití zemního plynu jako paliva pro dopravu – koncept a výhled rozvoje CNG v ČR a zahraničí |
| 19.3.1. Úvod |
| 19.3.2. Silniční vozidla na zemní plyn |
| 19.3.3. Predikce vývoje CNG v ČR ve srovnání s Evropou a světovým rozvojem použití plynu v dopravě |
| 19.3.4. Podmínky pro čtyři scénáře rozvoje použití ZP v dopravním sektoru ČR |
| 19.3.5. Popis čtyř scénářů rozvoje zemního plynu v dopravě ČR |
| 19.3.6. Statistika NGV v ČR |
| 20. Mezinárodní trh, dlouhodobé importní kontrakty a jejich vliv na ceny plynu na organizovaných trzích |
| 20.1. Zásoby a produkce plynu v jednotlivých teritoriích, hlavní hráči na světovém trhu s plynem a struktura dodávek do EU |
| 20.1.1. Zásoby a produkce zemního plynu |
| 20.1.2. Konvenční a nekonvenční zásoby a dlouhodobý výhled produkce |
| 20.2. Přepravní trasy do EU |
| 20.2.1. Současný stav |
| 20.2.2. Připravované projekty |
| 20.3. Produkce a využití LNG |
| 20.3.1. Specifika LNG |
| 20.3.2. Přepravní trasy LNG |
| 20.3.3. Terminály LNG v Evropě a jejich kapacity |
| 20.4. Základní struktura dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu |
| 20.5. Používané typy cenových vzorců |
| 20.5.1. Komoditní cenový vzorec |
| 20.5.2. „smíšený“ cenový vzorec |
| 20.5.3. „burzovní“ cenový vzorec |
| 20.6. Korelace dlouhodobých kontraktů a cen na organizovaných trzích |
| 21. Daně z energií |
| 21.1. Úvod do oblasti environmentální regulace v oblasti energetiky |
| 21.2. O daních z energií obecně |
| 21.3. Geneze zákonné úpravy |
| 21.4. Směrnice ES a její implementace |
| 21.5. Základní principy zákonné úpravy zaváděných daní |
| 21.6. Stručný obsah a řešení zákonné úpravy zaváděných daní |
| 21.6.1. Osvobození zemního plynu od daně |
| 21.6.2. Osvobození elektřiny od daně |
| 21.6.3. Osvobození pevných paliv (uhlí) od daně |
| 21.7. Nejasnosti a problémy při aplikaci zákonné úpravy daní v praxi |
| 21.7.1. Obecně ke všem komoditám |
| 21.7.2. K zemnímu plynu |
| 21.7.3. K elektřině |
| 21.7.4. K pevným palivům (uhlí) |
| 21.8. Problém novely zákonné úpravy daní z energií |
| 21.8.1. Změna daně z plynu |
| 21.8.2. Změna daně z elektřiny |
| 21.9. Výběr daní a cenové dopady |
| 21.10. Možná budoucnost daní z energií a jejich využití |
| 21.10.1. Novela směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. Října 2003 |
| 21.10.2. Úvahy o novelizaci pravidel pro zdanění energií v ČR |
| 21.10.3. Možné dopady a efekty úpravy systému zdanění energií |
| 22. Informační systémy v plynárenství |
| 22.1. Systémy pro obchodování komoditou |
| 22.1.1. Nominační systémy |
| 22.1.2. EDM |
| 22.1.3. ETRM |
| 22.1.4. Simulační a optimalizační nástroje |
| 22.1.5. Administrativní a analytické software |
| 22.2. Obchodní platformy a systémy komoditních burz |
| 22.3. Systémy operátorů virtuálních bodů |
| 22.4. Systémy provozovatelů přepravních soustav |
| 22.4.1. Systémy pro přidělování přepravní kapacity |
| 22.4.2. Aplikace ENTSO-G pro transparentnost obchodování |
| 22.5. Systémy provozovatelů distribučních soustav |
| 22.5.1. SCADA |
| 22.5.2. Grafický informační systém (GIS) |
| 22.5.3. Provozní informační systém (PIS) |
| 22.6. Systémy vzniklé z regulatorních důvodů |
| 22.7. Systémy pro provozovatele a uživatele zásobníku |
